Inonotus

(Inonotus obliquus) čaga, rezavec

Inonotus je víceletá dřevokazná houba běžně rostoucí na břízách a dalších listnatých stromech. Patří mezi škůdce, napadené stromy odumírají. Tato houba má velmi významné postavení v ruském přírodním léčitelství. V tradičním lidovém léčitelství se čaga používá v případě žaludečních potíží, zánětech žaludku a střev onemocnění jater. Obyvatelé Sibiře z ní vaří odvary k léčbě nádorů a nazývají ji „Dar od boha“.

Účinky houby Inonotus

  • silné antioxidační účinky, detoxikace
  • zpomaluje proces stárnutí
  • pomáhá  chránit buňky před poškozením volnými radikály
  •  podpora trávení
  • v případě žaludečních potíží (zánět žaludku, dvanácterníku či střev, žaludeční vředy
  • ochrana žaludeční sliznice, při žaludečních obtížích
  • chrání játra
  • Crohnova choroba, ulcerózní kolitida
  • adaptogenní a posilující imunitu
  • ekzémy, doplněk léčby lupénky
  • pásový opar
  • působí protizánětlivě
  • potencionální protirakovinné účinky
  • regulace cholesterolu a tlaku krve
  • podporuje kardiovaskulární systém
  • podpora u diabetu
  • zmírňuje bolesti
  • paměť, koncentrace, myšlení
  • působení celkově tonizující

Použití

Využívají se především zralé plodnice hub, ve kterých je koncentrace obsahových látek nejvyšší. Po sběru se plodnice rychle suší. Sušení je jedna z nejstarších přirozených metod konzervace, při které jsou zachovány všechny důležité obsahové látky.

Popis

Inonotus je víceletá dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých. Plodnice jsou ve dvou typů. Nedokonalé a dokonalé.

Nedokonalá plodnice je 10-35 cm velká, polokulovitá, někdy až protáhlá, víceletá. Dokonalé plodnice zabírá 1/3 – ½ obvodu kmene a dosahuje délky i několika metrů. Tvoří souvislejší plochy i oddělená políčka rozmanitého tvaru i velikosti pod kůrou a vnější vrstvou bělového dřeva, kterou nadzvedávají a kůra i s částí dřeva odpadává.

Využívané části rostliny

Nejvyšší koncentraci obsahových látek a nejefektivnější použití mají zejména plodnice hub.

Obsahové látky

Obsahuje fenolické sloučeniny a chinony, které jsou silnými antioxidanty. Druhou významnou skupinou jsou triterpeny.

Nejvýznamnější obsahovou látkou je kyselina betulinová, kterou houba  nasává z břízy. Od 90. let je tato látka studována pro své protinádorové a antivirové účinky (betulin či inotodiol). Předmětem výzkumu je schopnost zahájit proces, ve kterém biochemické reakce dovedou rakovinovou buňku k naprogramované smrti. Zkoumají se také antiparazitické a protizánětlivé účinky. Dalšími obsahovými látkami jsou polysacharidy (beta glukany), steroly, chromogeny, lignin, puriny, kyselina čagová, buničina, inodiol, betulin či melanin. Z minerálů obsahuje železo, křemík, hliník, vápník, hořčík, sodík, zinek, měď, mangan a draslík. Obsahuje vitamín B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (kyselina D panthotenová), B6 (pyridoxin), B9 (kyselina listová), D3 (cholekalciferol) nebo vitamin K1 (fylochinon) (nevhodný pro osoby s poruchou srážllivosti krve).

Výskyt

Pochází z oblasti východní Evropy a ruské Sibiře, běžně se s ní setkáváme i na severu Polska. Nedokonale plodnice leden až prosinec na živých kmenech listnatých stromů. Upřednostňuje břízy.

Doba sběru

Dokonalé plodnice jsou v měsících srpen až září na odumírajících nebo mrtvých kmenech listnatých stromů v místech jejich poranění, někdy i v jejich dutinách.

© COSMOS s.r.o., All rights reserved

Item added to cart.
0 items -