Inonotus

(Inonotus obliquus) čaga, rezavec

Inonotus je víceletá dřevokazná houba běžně rostoucí na břízách a dalších listnatých stromech. Patří mezi škůdce, napadené stromy odumírají. Tato houba má velmi významné postavení v ruském přírodním léčitelství. V tradičním lidovém léčitelství se čaga používá v případě žaludečních potíží, zánětech žaludku a střev onemocnění jater. Obyvatelé Sibiře z ní vaří odvary k léčbě nádorů a nazývají ji „Dar od boha“.

Účinky houby Inonotus

silné antioxidační účinky, detoxikace
zpomaluje proces stárnutí
pomáhá chránit buňky před poškozením volnými radikály
podpora trávení
v případě žaludečních potíží (zánět žaludku, dvanácterníku či střev, žaludeční vředy
ochrana žaludeční sliznice, při žaludečních obtížích
chrání játra
Crohnova choroba, ulcerózní kolitida
adaptogenní a posilující imunitu
ekzémy, doplněk léčby lupénky
pásový opar
působí protizánětlivě
potencionální protirakovinné účinky
regulace cholesterolu a tlaku krve
podporuje kardiovaskulární systém
podpora u diabetu
zmírňuje bolesti
paměť, koncentrace, myšlení
působení celkově tonizující

Použití

Využívají se především zralé plodnice hub, ve kterých je koncentrace obsahových látek nejvyšší. Po sběru se plodnice rychle suší. Sušení je jedna z nejstarších přirozených metod konzervace, při které jsou zachovány všechny důležité obsahové látky.

Popis

Inonotus je víceletá dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých. Plodnice jsou ve dvou typů. Nedokonalé a dokonalé.

Nedokonalá plodnice je 10-35 cm velká, polokulovitá, někdy až protáhlá, víceletá. Dokonalé plodnice zabírá 1/3 – ½ obvodu kmene a dosahuje délky i několika metrů. Tvoří souvislejší plochy i oddělená políčka rozmanitého tvaru i velikosti pod kůrou a vnější vrstvou bělového dřeva, kterou nadzvedávají a kůra i s částí dřeva odpadává.

Využívané části rostliny

Nejvyšší koncentraci obsahových látek a nejefektivnější použití mají zejména plodnice hub.

Obsahové látky

Obsahuje fenolické sloučeniny a chinony, které jsou silnými antioxidanty. Druhou významnou skupinou jsou triterpeny.

Nejvýznamnější obsahovou látkou je kyselina betulinová, kterou houba nasává z břízy. Od 90. let je tato látka studována pro své protinádorové a antivirové účinky (betulin či inotodiol). Předmětem výzkumu je schopnost zahájit proces, ve kterém biochemické reakce dovedou rakovinovou buňku k naprogramované smrti. Zkoumají se také antiparazitické a protizánětlivé účinky. Dalšími obsahovými látkami jsou polysacharidy (beta glukany), steroly, chromogeny, lignin, puriny, kyselina čagová, buničina, inodiol, betulin či melanin. Z minerálů obsahuje železo, křemík, hliník, vápník, hořčík, sodík, zinek, měď, mangan a draslík. Obsahuje vitamín B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (kyselina D panthotenová), B6 (pyridoxin), B9 (kyselina listová), D3 (cholekalciferol) nebo vitamin K1 (fylochinon) (nevhodný pro osoby s poruchou srážllivosti krve).

Výskyt

Pochází z oblasti východní Evropy a ruské Sibiře, běžně se s ní setkáváme i na severu Polska. Nedokonale plodnice leden až prosinec na živých kmenech listnatých stromů. Upřednostňuje břízy.

Doba sběru

Dokonalé plodnice jsou v měsících srpen až září na odumírajících nebo mrtvých kmenech listnatých stromů v místech jejich poranění, někdy i v jejich dutinách.